Karel Horáček - velkoformátová a noční fotografie

Karel Horáček

Profi digitalizace kinofilmů [Články]

Autor: Karel Horáček
Ze dne: 23. července 2007

- profiscan filmů v minilabech - podmínky, parametry, srovnání
- cenová výhodnost digitalizace, vyplatí se?
- obvyklá nabídka a parametry
- srovnání některých labů a rozdíly
- na co si dát pozor

Při digitalizaci filmů mnoho minilabů (cenově) rozlišuje, zda scanují při prvozakázce či dodatečně. Většinou minilaby nabízejí "balíček", který obsahuje digitalizaci celého filmu včetně volání a uložení na CD. Rozdíl ceny takového balíčku a samotného volání je velmi nízký. S ohledem na ušetřený čas obvykle není moc o čem přemýšlet a odpoveď na otázku, zda se digitalizace vyplatí, zní ano. Mnohem důležitější ovšem je vybrat ten správný lab. Někdo by mohl zprvu říct, že ve vyvolaném filmu a scanu (nemluvme o rozlišení) nemůže být nic moc žádný rozdíl. Opak je pravdou.

V této rovině hovoříme o digitalizaci filmu v tzv. autorežimu, který je pro minilaby velmi snadný a rychlý, zejména vzhledem k technologiím, kterými jsou vybaveny. Film se zpracovává ještě před nastříháním a scan se provádí bez individuálních korekcí. Barevné vyvážení a denzita, základní parametry nejvíce ovlivňující výslednou fotografii, jsou nastaveny systémem podle "vlastního úvážení". Scan celého filmu zabere 3 až 4 minuty. U většiny fotogtrafí se automatika zachová korektně. Jak říkám - u většiny. Malé odchylky od ideálu lze pohodlně "dotáhnout", větší nikoliv. Zde se musíme smířit s faktem, že se jedná o pouhý autorežím za cca poloviční až třetinovou cenu oproti standardní digitalizaci, která probíhá s obsluhou a scany jsou optimalizovány stejným způsobem jako při zhotovení fotografií. Pomoci si může částečně tím, že obsluhu poprosíme, aby při zpracování paušálně zvýšili denzitu. Vyšší denzita v zásadě vadí méně oproti denzitě nízké, kdy fototgrafie působí vybledle. Výsledné soubory je také vhodné si nechat uložit v TIFFu vzhledem k zamýšlené dodatečné optimalizaci nebo otáčení snímků na výšku. Ne vždy a všude vyhoví. Někdy si za zmíněné účtují příplatek.

SELHÁNÍ AUTOREŽIMU:

Obě fotografie byly pořízeny ze stejného stanoviště a za shodných podmínek. Objkety od sebe dělilo asi 6 metrů a přibližně 40-50 sekund času. Stejná clona. Čas vlevo o 1EV vyšší aby nedošlo k podexpozici tmavé srsti. Blesk+flesh-extender -1EV. Srovnatelná vzdálenost od objektivu.

Struktura snímků: Oba snímky: tonálně shodná tráva. Vlevo: tonálně tmavší buvolec běločelý. Vpravo: tonálně světlejší jeho potomci.
Histogramy ukazují, jak automat rozprostřel tonalitu snímků téměř přes celou tonální škálu. Vysoká amplituda u obou histogramů představuje travnatou plochu, která by u obou histogramů měla být přibližně na stejném místě. V případě buvolce (vlevo) by křivka histogramu pokračovala doleva k tmavým tonům (tmavější srst), u mláďat naopak doprava ke světlým (světlejší srst). Levý snímek bohužel již nelze v počítači plnohodnotně korigovat jen pomocí histogramu (pouze částečně), neboť nejsvětlejší partie trávy "ztrácejí" zelený pigment a po jejich ztmavení bychom dostali barvu mezi zelenou a šedivou. Bylo by nutné přistoupit ke složitejší formě korekce.

Stejný problém při autorežimu nastává, bude-li na fotografii temná zeleň jehličnatého lesa a nad ním temná modř oblohy snímané polarizačním filtrem. Obloha bude stále světlejší než zmíněný les a automatika posune oblohu do světlejších částí histogramu, neboť na snímku již nic světlejšího není. Stačí ovšem, aby do oblohy vplul nějaký pěkný bílý cumulonimbus a rázem i automat vyrobí snímek takový, jak jsme ho viděli v hledáčku a jaký bychom ho očekávali. Toť daň za autorežimy. Vždyť obecně platí: tmavší tonalitu fotografie z negativu získáváme pozitivním procesem, nikoliv podexpozicí během snímání.

    Pokračujme s dalšími parametry digitaliace. I v rámci autorežimů lze vybrat rozlišení scanu a nejnižší začíná obvykle kolem 1000x1500 pix. Zastávám názor, že nemá cenu utrácet za vyšší a dražší, neboť základní nám postačí na nejrůznější elektronické využití. Pokud budeme chtít zhotovit fotografii, použijeme buďto negativ nebo půjdeme cestou scanu ve vysokém rozlišení. Pak se bude jednat o pár políček scanovaných jako extra zakázka s maximální péčí a v odpovídající kvalitě.

    Dále si ohlídejme vyzkoušením, aby scany nebyly příliž přeostřené a barevně přesycené, některé laboratoře mají své minilaby tak přednastavené neboť někteří zákazníci si to zcestně pochvalují a dělá jim to zvrhle dobře.
    Je výhodné využít hardwarovou funkci pro odstraňování prachu, když už to moderní technologie umožňují a trochu si odpočinout od věčného boje se všudypřítomným prachem, kterého si asi každý v konvenčních procesech užil více než dost. :-(((

    Jako první věc, ačkoliv ji uvádím jako poslední pro svoji nepřímou souvislost s digitalizací, je nutné si ohlídat kvalitu vyvolání !!! Tím mám na mysli pečlivost personálu a způsob zacházení s filmem. Co je platné, že má personál na prstech rukavičky, když se konec filmu válí po zemi, když si ho natočí na ruku, když posledních pár políček přejede přes plastový konec volačky, když obsluha poškodí vnitřek filmové kazety, když při práci s filmem na něj nechá padat nečistoty (raději zde nebudu jmenovat jejich zdroje) nebo když při práci s filmem hovoří a tím na něj mikroskopicky plive. Všeho jsem byl již svědkem a opakovaně. Občas je dobré přijít do filmového labu a chvíli tam jen tak stát a pozorovat frmol. Někdy člověk nestačí lapat po dechu, co část personálu s filmy provádí. Zdůrazňuji část personálu, protože nechci každého kázet do stejného pytle. Každý scan se dá zopakovat, ale opravit podrápaný film již ne. To je nejsvětější.

    Zatím jsem digitalizaci vyzkoušel na třech místech (ve všech případech zakázka zahrnuje CD medium+vypálení dat). Níže uvedené informace vycházejí plně z mých zkušeností:

1) KodakExpres (Rytířská ul., Hradčanská metro A), platnost jaro 2007

- 1024x1544 pix, cena: 143 kč s 10% zákaznickou slevou, opatrnost vůči filmům smíšená (viz první stať této stránky), TIFF na požádání (zdarma), přidání denzity (vyhověli, ne vždy bylo patrné)
- extra scan 3104x2058 pix 40 kč (možno i za 30 po dohodě), kvalita velmi dobrá (nikoliv dokonalá) odskoušeno
- pokud si to situace a charakter zakázky žádá, je možné jít zdarma k počítači a konzultovat s obsluhou
- tonalita scanů byla převážně velmi dobrá (až na vyjimky), bohužel často obsahovaly nečistoty a smítka, domácí retuš nutná;

2) FotoŠkoda (Vodičkova ul.), platnost léto 2007

- 1024x1536 pix, cena: 90 kč s 10% slevou na zlatou zákaznickou kartu, opatrnost vůči filmům smíšená a poslední dobou se lepší (viz první stať této stránky), TIFF na požádání (zdarma), přidání denzity (vyhověli, ne vždy bylo patrné, nelze ověřit zda ji opravdu přidali)
- 2048x3072 pix, cena:: 135 kč s 10% slevou na zlatou zákaznickou kartu
- extra scan, rozlišuje se zda 1 nebo více políček, jedno políčko včetně CD: 45 kč. U dvou a více políček se platí paušální poplatek 100 kč + taxa za každé políčko dle velikosti a formátu: 1024x1536 jpg 10 kč, tiff 20 kč; 2048x3072 jpg 20 kč, tiff 30 kč; 4181x6305 jpg 30 kč, tiff 40 kč, tento druh služby jsem zde ZATÍM nezkoušel (jak takový scan vypadá mi odmítli ukázat - tak trochu kupování zajíce v pytli)
- pokud si to situace a charakter zakázky žádá, není možné jít zdarma k počítači a konzultovat s obsluhou, nutno zaplatit; obsluha mimo standardní procedury zásadně nevychází vstříc; není k tomu pověřena; několikrát vyzkoušeno. Pozn. (rok 2011): po získání jistého profesního a zákaznického statutu a prokázání, že nejste "Máňa z ulice" lecos bezúplatně a nadstandardně lze.
- tonalita scanů byla převážně velmi dobrá (až na vyjimky), neobsahují nečistoty, domácí retuš není nutná; obvykle pomáhá paušální přidání denzity;

3) CreativeLab (Seydlerova ul.), platnost léto 2007

- 1654x2441 pix, cena: 200 kč, opatrnost vůči filmům dokonalá, za TIFF se připlácí, přidání denzity odmítají s odvoláním na autorežim (páka na zákazníka aby nevyužíval autorežim)
- stejný formát bez autorežimu se základní úpravou ve formátu jpg: 250 kč + volání filmu: 85 kč, celkem: 335 kč
- extra scan 5002x3332 pix (tiff) 45 kč, příplatek +50 kč za CD/kus, +20 kč za film vyvolaný v jiné laboratoři, kvalita vynikající (ověřeno několikrát)
- tonalita scanů byla průměrná, je vidět, že v autorežimu odmítají nastavit lepší hodnoty...(u mnoha snímků bylo potřeba posunout histogram doleva); některá místa se blíží k nekresebné bílé, ačkoliv by měla být výrazně tmavší; neobsahují nečistoty; domácí retuš není nutná;

Pokud se nascenované fotografie jeví být v pořádku, neznamená to, že při podrobnějším prozkoumání nenajdeme další zvláštnosti. Budu hovořit o zakázkách zpracovaných u FotoŠkoda, ke kterým se vztahují následující ukázky:

Tento scan byl zhotoven ve vyšším rozlišení autorežimu, tedy 2048x3072 pix. Vlevo pod celkovým snímkem je 100% výřez oka zákeřnice. Vpravo pod ním je stejný výřez, ale 6x zvětšen (s viditelnými pixly). Zejména na pravé horní a spodní hraně očka vidíme, že pixly nepravidelně vytvářejí kostičky 2x2 pixly. Nabývám dojmu, že scan 2048 x 3072 pix jakoby vycházel ze základního 1024 x 1536 a byl interpolován.

Myslím si, že se jedná o určitou neférovost vůči zákazníkovi. Pokud vezmu základní scan (1024 x 1536), kvalitní interpolační software a soubor převzorkuji na 200%, docílím výsledku prakticky srovnatelného s vyšším scanem (2048x3072). Scan 2048 x 3072 podle mě neobsahuje oproti základnímu scanu žádné obrazové informace navíc. Pokud podobné nalýze podrobíme základní scan, žádné artefakty typů "dvoj-pixlových kostiček" nenalezneme.

Snímek Matěje Ptaszka a Franty Javůrka jr. byl scanován v základním rozlišení 1024 x 1536 pix. Na 6-násobné zvětšenině výřezu z Matějovy vesty z původního scanu (pod snímkem) je patrné, že obraz je tvořen jednotlivými samostatnými pixly. Na zvětšeném výřezu je také patrná použitá komprese JPG, což ovšem nebrání tomuto srovnání.

Na závěr této stati bych rád uvedl ukázku dalšího fenoménu, s kterým jsem se setkal pouze u FotoŠkoda. Věc není nijak na závadu, nicméně nabízí se otázka, co to je a jak to vzniká. Části fotografie nacházející se mimo hloubku ostrosti, zřetelnější zejména na jednolitých a jednobarevných plochách, vypadají, jako byste si je prohlíželi skrze jemně hrbolaté sklo. Někdy takové bývaly skleněné výplně dveří, ovšem mnohem silnější. Zprvu mě napadlo, že je to způsobeno přiliž silnou hardwarovou funckí pro odstranění prachu a škrábanců. Moc jsem tomu ale nevěřil. Nechal jsem další film zpracovat bez jakýchkoliv dodatečných funkcí. Úkaz přetrvával a já požadoval po obsluze vysvětlení, čím to je. Obslužný personál, ani vedoucí směny nevěděli. Dále jsem nepátral, vzhledem k užitku by se jednalo o neefektivní proces. Nicméně jsem se smířil s tím, že se bude pravděpodobně jednat o vestavěnou a neodblokovatelnou funkci minilabu (pravděpodobně minimální doostření či odstranění zrna). Zaostředné oblastni fotografie nejsou naštěstí dotčeny.

Níže je 200% výřez plochy mimo hloubku ostrosti ze stejné fotografie jako v předchozí ukázce. Výřez je zeleň nad hlavami obou hráčů.

Níže 200% výřez plochy mimo hloubku ostrosti z fotografie níže. Výřez je z plochy nad hlavou psíka. Nescanováno u FotoŠkoda.