Karel Horáček - velkoformátová a noční fotografie

Karel Horáček

[<<] PRVNÍ • [<] SKOK -5 • [<] PŘEDCHOZÍ • foto: 01 (z 2) • NÁSLEDUJÍCÍ [>] • SKOK +5 [>] • POSLEDNÍ [>>]

SVĚTELNÝ TŘESK
Saské Švýcarsko

• 28. říjen 2016, 2:01 hod.

PARAMETRY:
vítr 1 km/h, teplota 7 °C, 2:01 hod.
Samyang 2.8/14, vyhřívání objektivu, externí napájení fotoaparátu, teplota chipu 24 °C

PANORAMA:
5616 x 6666 pixel
složeno ze 47 snímků, 3x plošně ve 3 řadách, 4x expoziční bracketing, 2 roviny ostření, 5x průměrovaná expozice
OBLOHA: 1x 5x f/8 @ 120 sec., ISO 6400
KRAJINA: 2x 5x f/8 @ 480 + 120 + 30 + 8 sec., ISO 6400
2x DF @ 480 + 120 sec., ISO 6400

O VZNIKU FOTOGRAFIE:
Pořízení tohoto obrazu mi přišlo jak "seriál na pokračování", u kterého je navíc režisér ignorován.
Pojí se mi s ním takové 3 minipříbehy. V jednom z nich jsem se dokonce ocitl na pokraji smrti.
Příběh první:
Část mé představy byla mít v záběru nejen meziskalí přesně pode mnou, tedy snímat kolmo dolů, ale i část za mnou.
Abych získal od horizontu dolů úhel záběru cca 110 stupnů, musel jsem fotoaparát vyklopit mimo úroveň mostu.
Jak by se dalo čekat, toto není ten příbeh, kde na mě doslova dýchla smrt (jakože bych např. letěl za padajícím foťákem).
Příběh druhý:
Fotografování podkladových snímků s přípravami trvalo celkem přes 4 hodiny a táhlo se dokonce přes 2 noci.
První noc skončila akce naprostým fiaskem, neboť pan Helmut Bannhoffer byl naprosto neschopný budižkničemu.
Poprvé nepochopil, jak dlouho má svítit, že do 3 hod. do rána je minimum!
Druhý pokus dal na výbornou, i když jen díky mé předvídavosti.
Hlava mu spadla na vypínač o hodinu dříve, a to si ani nedopil svoji noční kávu.
Příběh třetí:
A teď to přijde :) Už jste někdy měli škytavku? A co když při ní hovoříte s kolegou fotografem, protože nejste sami?
Člověk pak doslova hýká, že? Přidejte k tomu noc, ticho, skály, ozvěnu a na dobré akustické vystoupení je zaděláno.
Čeho je ale moc, toho bývá příliš. Kolegu to přestalo asi po půl hodině bavit.
Já zrovna nechal fotoaparát exponovat a přemístil jsem se k němu na skálu.
Nic jsem netušil a hleděl do nasvíceného údolí skal. Kolega se ke mě kradmo přiblížil a když měl hlavu asi 15 cm od mého ucha, tak z plna hrdla zařval.
Asi nemusím líčit, co následovalo. Úlek. Mé kvadricepsy se smrštily co mohly, v důsledku čehož jsem asi metr poposkočil.
Jen díky štěstí tam byla ještě skála a ne prázdno. Došlo mu, že nechybělo moc a skončil jsem dole.
Když jsem se ho ptal, co blbne, odpověděl: "Říká se, že po leknutí škytavka přejde"....... :)

Maximální tisková velikost tohoto obrazu je: 150 x 178 cm

KLÍČOVÁ SLOVA: podzim, Saské Švýcarsko, světlo, noc, strom, les, borovice, Bastei, hvězdy, startrails

zpět k NÁHLEDŮM v galerii:	Českosaské Švýcarsko 2016 (nedokončeno)
zpět do:	Českosaské Švýcarsko
vyhledávání:	Fulltextové vyhledávání v krajinářské fotografii