Karel Horáček
Dětství ve fotografii

NA TÉTO STRANĚ:
já, co by ještě hóóódně malý (1973 - 1975)
už trochu větší (1978 - 1985)
moje sestra (1968 - 1981)
moji rodiče (1950 - 1965)
Já, co by ještě hóóódně malý (1973 - 1975)
23. října 1973
jedno z mých koupání...
a moji rodiče


srpen 1975

Léto na chatě.
24. prosince 1974
Můj druhý Štědrý večer.
23. května 1975
Můj dort k druhým narozeninám. S chutí se do něj pouštím a velmi pečlivě odměřuji, kolik ho ochutná moje sestra.
 
Už trochu větší (1978 - 1985)
1978
Asi jako spousta malých kluků, i já měl zálibu v bagrech. Pár sezón poté jsem letní čas na chatě občas trávil s bagristou v místní pískovně.
březen 1980
Vzpomínám do dnes, jak jsem chodíval kolem obchodu s hračkami a pravidelně tam koukal na Tatru 813 s dálkovým ovládáním. Když se rodiče rozhodli mi ji koupit, neměli ji. Musel jsem zase čekat, než ji dostali, ale nakonec jsem se dočkal... Pak mi tatínek za přední světla zabudoval malé žárovky a napájely se 4,5V baterií umístěnou v nákladním prostoru. Měl jsem jedinečnou tatru se svítícími světly !!!
Každoroční dovolená na chatě, Velký Luh.
V červenci 1979
jsme se poprvé, celá rodina, vydali na kolech na naši chatu. Rodiče v té době mívali celozávodní dovolenou, vždy druhou polovinu července. Bylo mi teprve 6 let, a tak jsme cestu pojali jako celodenní výlet a bylo to krásné. Každý další rok jsme to opakovali a čas celé cesty zkracovali. (červenec 1980).


Jako malému se mi líbil vodojem v Třebeni, který bylo vidět, když se jezdilo vlakem. Proto jsme se u vodojemu cestou zastavili. (červenec 1979).



V kapsách batohu jsme měli láhve s limonádou s dlouhými brčky, kterými jsme při zastávkách pili (vlevo, červenec 1980). Schody u chaty byly často využívány k bezčetným činostem. Od prostého sezení, přes praní, loupání brambor, odkládání věcí až po např. hraní na kytaru mým tatínkem. (vpravo, srpen 1980).


Velmi často (skoro vždycky, pokud počasí přálo) jsme trávili večery u ohně a pekli (červenec 1979).

Celá rodinka na schodech naší chajdy před odjezdem domů z dovolené (červenec 1980).
Velký luh.
Dny o dovolené rodičů trávené na chatě byly těmi nejhezčími zážitky z mého dětství. Často a rád na ně vzpomínám. Je to spousta let. Jsou symbolem dětství, jiného životního údobí a silně konstrastují s dnešní dobou...(červenec 1980).

Má ruka na kmeni stromu (červenec 1978).


Asi 100 metrů od chaty jsme měli pískovnu, kde těžili, plavili a třídili písek. Byla to snad jediná černá skvrna na tomto místě. Ale jako děti jsme v tom nacházeli spoustu výhod a hlavně možností se vyblbnout (červenec 1980).


Moje tlapka umazaná od písku a vody, když chci utrhnout jednu ze sedmikrásek, které rostly v trávě před chatou. Nebo jsem ji netrhal...a fotografie je aranžovaná mým tatínkem...? To už si opravdu nepamatuji :-) (červenec 1978).

S prvním fotoaparátem Beiretta, který jsem (raději...) dostal od rodičů, když jsem se začal "sápat" po tatínkovo Praktice. Právě se zde učím pozorovat svět hledáčkem a vštipovat do paměti tonalitu scén při různých světelných podmínkách, které jsem si mohl tatínkovo praktikou proměřit. Jedině tak jsem mohl správně exponovat, neboť expozimetr jsem neměl a aparát byl manuální. Expozimetrem pro mě byl můj úsudek a odhad. (červenec 1985).
Velký luh, 1981.
Moje sestra (1968 - 1981)
Má sestra Jana (*1966) při svých druhých narozeninách (vlevo, duben 1968) a s maminkou, kdy si prohlíží vánoční dárek (vpravo, prosinec 1971).

Na procházce (1969).

Janička mezi svými rodiči (vlevo, 1971). Ve Velkém Luhu se svojí o dva roky starší kamarádkou nalevo a se mnou uprostřed (vpravo, 1981)
Moji rodiče (1950 - 1965)
březen 1958, moje maminka, uprostřed (*1942)
s mou babičkou (*1909 †1996)
a dědečkem (*1910 †1986)
říjen 1951, můj tatínek, druhý zleva (*1940 †2005)
zleva: moje babička (*1906 †1987), tatínek, strýc, teta a dědeček (*1901 †1965)
Moji rodiče s kamarádem Jardou Červenkou (červenec 1964).
Maminka se svým o čtyři roky starším bratrem Jaroslavem (červen 1950). Maminka ve svých osmnácti letech
(březen 1961).
Rodiče ve svatební den
(19. června 1965).
(c) 2007- 2017 Karel Horáček