Karel Horáček
[<<] PRVNÍ    [<] SKOK -5    [<] PŘEDCHOZÍ    foto: 06 (z 15)    NÁSLEDUJÍCÍ [>]    SKOK +5 [>]    POSLEDNÍ [>>]
PF 2013, JSOU TADY DLOUHO ... BLÍZKÉ SETKÁNÍ...

HISTORIE:
V září 2009, když jsem trávil několik nocí na hřebeni východních Krkonoš, se mi vnukla tato vize.
Po nevydařeném pokusu (i zjištění proč) se sice zrodil uspokojivý obraz, leč s jiným námětem,
a to osvětlenými jeřabinami za soumraku. Původní vize upadla do latentního stavu.

VZNIK FOTOGRAFIE:
Po 3 letech jsem starou vizi vzkřísil. Protože v době letního slunovratu u nás NENASTÁVÁ ASTRONOMICKÁ NOC
a podmínky tedy nejsou ideální, chtěl jsem svůj záměr zrealizovat jen v blízkém okolí (spíše zkušebně).
Vytipoval jsem 3 lokality, všechny během jedné soboty prozkoumal a zjistil, že jsou zcela nevhodné.

Nakonec jsem na blízkost stanoviště rezignoval a v podvečer jedné pondělní noci odjel na hřebeny Krušných hor.
Zde jsem věděl o krásných rozlehlých pláních s mnoha solitérními smrky, které jsem pro svůj záměr vyžadoval.
Původně v představě figuroval smrk jeden, ten by byl ovšem ve 104° záběru příliš drobný a zmenšení odstupu
by způsobilo výraznější podhled a "posun" stromu již vysoko do nebe k Mléčné dráze.
Pátral jsem po větším počtu smrků s mezerami mezi sebou a uspořádaných do řady od SV k JZ,
neboť jsem potřeboval fotit jihovýchodním směrem a na řadu smrků nahlížet "kolmo".
Za smrky do dáli se navíc musel rozprostírat alespoň 500 metrů volný prostor.

Oné noci celkem 4 meteorologické modely shodně slibovaly lehkou oblačnost na průběh celého focení,
což do mých plánů rozhodně napasovalo. Nastávalo ovšem absolutní bezvětří a já vsadil na správnou intuici.
Celou noc bylo jasno a v nadmořské výšce 1000 m n.m. minimální vzdušná vlhkost.
Duch Slunce přichystal podmínky, kterými zkušební noc proměnil v ideální moment.

Necelé 2 stupně jež na naší rovnoběžce dělí Slunce od astronomické noci v okamžik sluneční půlnoci,
neznamenají tak zásadní úbytek "tmy" vzhledem ke všudypřítomnému světlenému znečištění.
Vybral jsem v širším kontextu nejtemnější část Krušných hor.
Snímání Mléčné dráhy jsem naplánoval na čas sluneční půlnoci, jež na odpovídajícím poledníku nastala v 1:10 hod.,
jakožto vrchol astronomického soumraku, který trval necelé 4 hodiny.

EXPOZICE + TECHNIKÁLIE:
teplota: 8 °C; vítr: absolutní bezvětří; čas 1:10 (včetně volby stanoviště, příprav a temných snímků 23:10-1:45)
Samyang 2.8/14 mm, vyhřívací límec objektivu @ 5 WATT, 12 VOLT

fotografie je PANORAMA složené plošně ze 2 snímků
240 sec. @ f/2.8, ISO 400 - spodní krajinná část
20 x 30 sec. @ f/2.8, ISO 3200 - horní nebeská část s Mléčnou dráhou
oba zdroje pro výsledné pano si tedy ohledně světelného toku expozičně odpovídají

30sec. snímek Mléčné dráhy byl exponován celkem 20x po dvou sériích (tj. 40x) pro zvýšení odstupu signálu od šumu -
– od nich bylo poté odečteno 10 temných snímků (dark frames) a na závěr zprůměrováno.
Výsledný snímek byl ještě korigován "na bázi FlatField" pro částečné odfiltrování
světelného "smetí" způsobeného několik desítek kilometrů vzdálenými Karlovými Vary.
Absence paralaktické montáže způsobila jistou proměnlivost obrazového zkreslení
(optická korekce u rektilineárních objektivů) u jakékoliv vybrané části hvězdné oblohy
a registrace hvězd se neobešla bez ruční definice a korekce řídících bodů, kterých bylo celkem 3039.

Osvětlení spodních smrků bylo během čtyřminutové expozice provedeno 110 plno-výkonovými záblesky
pomocí blesků připojených k externím zdrojům umožňující opětovné plné nabití do max. 2-3 sekund
od předchozího plného "výžehu" (vzdálenost a úhel, pod kterým byly smrky osvíceny, byly předem odzkoušeny).

18. červen 2012

5620 x 5620 pix

zpět k NÁHLEDŮM v galerii: Novoročenky PF 2004-????
zpět na SEZNAM galerií:Fototémata
vyhledávání:Fulltextové vyhledávání v krajinářské fotografii
(c) 2007- 2018 Karel Horáček